PROKLETÍ DOMU MANNOVÝCH
autorská dvojice Kristýna Nebeská, Maxim Bitto
režie Kristýna Nebeská, Maxim Bitto
Divadelní spolek JEDL, Praha
Osmiletý Klaus Mann a devítiletá Erika Mannová čekají, ať jejich slavný otec vyjde ze své pracovny. Čekají hodiny, dny, týdny.
Divadlo loutek Ostrava - alternativní scéna
Úterý 26. 5. 2026
21:00
Osmiletý Klaus Mann a devítiletá Erika Mannová čekají, až jejich slavný otec vyjde ze své pracovny. Čekají hodiny, dny, týdny. Čekáme, čekáme, čekáme. Slyšíte, jak čekáme tatínku? Stále žádná odpověď. Je tam vůbec? Neumřel? Je. Ale mlčí. Boží mlčení...Zbyli jsme si sami. Dvě znuděné děti v obrovském domě. Duševní siamská dvojčata.
Inscenace o sourozencích Mannových - členech rodiny, ve které je každý tak trochu génius. Rodina tak výjimečná, že není možné žít mimo ni, protože jim nikdo není roven. A právě to je jejich osud: výlučnost, za kterou se platí, především tehdy, když svět kolem vás ztrácí rozum a Evropu zahaluje stín hitlerovského Německa.
autorská dvojice Kristýna Nebeská, Maxim Bitto
režie Kristýna Nebeská, Maxim Bitto
scénografie Josef Čihák
light design Miriam Čandíková
hudba Matouš Hejl
foto Zuzana Lazarová, Marie Sedelmayerová
hrají Samuel Toman, Michaela Krylová, Miroslav Berka
premiéra 17. 12. 2025 v Tvůrčím domě Elišky Peškové
ODKAZY
O REŽISÉROVI
KRISTÝNA NEBESKÁ, MAXIM BITTO
Kristýna Nebeská je autorka, dramaturgyně a režisérka. Studovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Ve své tvorbě se opakovaně věnuje literárním adaptacím a zpracovává životní osudy zapomenutých osobností (Eva Olmerová, Jenny Winternitzová). S Maximem Bittem tvoří od roku 2021 divadelní tvůrčí tandem. Často vycházejí z historického materiálu, který potom společně zpracovávají. Působí v JEDL dílně, kde realizovali řadu autorských inscenací. Za společnou hru Ničemové byli nominováni do finále Ceny Evalda Schorma za rok 2024.
O SOUBORU
DIVADELNÍ SPOLEK JEDL
Tvorba umělců JEDLu (trvající už přes patnáct let) vychází z dlouhodobé spolupráce Jana Nebeského, Lucie Trmíkové a Davida Prachaře. Spolek se profiluje jako autorské, alternativní a nezávislé divadlo. Určující je pro něj spolupráce tvůrců a performerů z různých oblastí umění (divadlo, tanec, hudba, výtvarné umění). Výsledné scénické tvary tak v sobě spojují prvky různých žánrů a vytvářejí zcela originální a osobitý kontext v rámci současného českého divadla. Dramaturgie se opírá o dva základní pilíře: transcendence (ve smyslu překračování) a experiment (ve smyslu propojování).
RECENZE
Podstatná je schopnost všech zúčastněných projít celým tímto obloukem způsobem, pro který mě nenapadá lepší výraz než „drastická lehkost“. Nejvíc pozornosti na sebe strhává Michaela Krylová v roli aktivnější sestry Eriky, poté divoké herečky a nakonec manažersky věcné dámy, která si na nyní již nemohoucím otci dokáže coby opatrovnice vynutit dříve tolik postrádanou blízkost a objetí. Samuel Toman jako Klaus je jejím depresivním, do sebe staženým a neustále pochybujícím antipodem, současně však i srozuměným parťákem. Jejich zběsilé vyvádění je zpočátku vzdor vší krutosti a hořkosti nefalšovaně zábavné, později dění adekvátně situaci nabírá tóny stále temnější.
- Vladimír Mikulka, Nadivadlo