Osudová facka, která převrátila život několika lidem.
Jenže jakmile začneme odkrývat jednotlivé vrstvy příběhu, ukáže se, že situace je mnohem složitější. Příběh, v němž se setkávají lidé nejrůznějších povah, z nejrůznějších vrstev, minorit, sociálních skupin, ukazuje sílu elementárních lidských hodnot a humanismu. Dokumentární inscenace čerpá z reálné kauzy, která měla sice smutný začátek, ale vlastně docela optimistický konec.
autor Jiří Havelka
režie Jiří Havelka
dramaturgie Kateřina Letáková, Marta Ljubková
scéna Radek Patzel
kostýmy Denisa Smutná
foto Petr Neubert
hrají Lenka Krobotová, Barbara Lukešová, Martin Myšička, Lukáš Příkazký, Josef Fečo, Zdeněk Pecháček, Víňa Mína Zborníková
premiéra 28. 11. 2025 v Kulturní stanici Galaxie
ODKAZY
O REŽISÉROVI
JIŘÍ HAVELKA
Jiří Havelka – režisér, dramatik, herec, moderátor a po několik let vedoucí KALD DAMU. Patří k nejzajímavějším a nejvšestrannějším osobnostem současného českého divadla i filmu. Na autorských inscenacích často pracuje formou kolektivních improvizací, v posledních letech se ovšem obrací také k interpretační činohře (např. Racek v Divadle Na zábradlí, Heda Gablerová - naostro v Činoherním klubu). Spolupracoval a spolupracuje s řadou pražských (Divadlo Na zábradlí, Činoherní klub, Národní divadlo) i mimopražských scén (Divadlo Husa na provázku) a je členem nezávislého divadelního autorského uskupení VOSTO5. Od roku 2025 je uměleckým šéfem Dejvického divadla.
O SOUBORU
DEJVICKÉ DIVADLO
Dejvické divadlo vzniklo v roce 1992. Během devadesátých a nultých let si zejména mezi generačně spřízěnými diváky a divačkami vybudovalo pověst jednoho z nejvyhledávanějších a nejnavštěvovanějších českých divadel. jehož sál je téměř trvale vyprodán. Dramaturgicky nabízí inscenace různých žánrů, které však mají společného jmenovatele: dobré divadlo se zřetelným názorem a s důrazem na herecké osobnosti. V roce 2025 převzal od Martina Myšičky umělecké vedení Jiří Havelka.
RECENZE
Výborné zdokumentování jedné dosti nešťastné a tragické události. Dobře uchopené jednotlivé postavy s velmi uvěřitelným vyobrazením jejich pohledů a postojů. Zdařilá práce se scénou, projekcemi a live cinema momenty. Od začátku se daří diváka vtáhnout do děje a následně nadále stupňovat intenzitu prožitku. Skvěle vystavěnou atmosféru podtrhává povedená hudba a umocňují herecké výkony všech aktérů. Za vyzdvihnutí stojí hlavně B. Lukešová a L. Krobotová. Výtečně pojatý závěr pak jen umocní celkový prožitek. Jan Pařízek, i-divadlo.cz
Emocionálně nebývale silná divadelní "rekonstrukce" skutečného případu, který během třiceti sekund obrátil vzhůru nohama život aktérům pouliční potyčky a jejich nejbližším. Neomalená homofobní slovní inzultace, pár facek, nešťastný náraz ramenem a nic už nikdy nebude jako dřív... Jiří Havelka modeluje scénosled událostí s důrazem na autenticitu a vývojový oblouk od vršících se absurdností po katarzi skrze nečekanou formu odpuštění a smíření. Empatický herecký vklad všech a perfektně sladěné akce technického ansámblu, který pečlivě pracuje s ruchy, zvukem, projekcemi i live cinema snímáním, ožívá vše atmosférou zintenzivňující divácký zážitek. Helena Grégrová, i-divadlo.cz
Inscenace Facka není vyčerpávající analýzou selhání systému ani – z psychologického hlediska složité – problematiky odpouštění a jeho terapeutického efektu. Je ale důkazem, že dejvická scéna pod Havelkovým vedením je schopná reagovat na aktuální společenské otázky věcně a nezaujatě. V době, kdy se veřejná debata o spravedlnosti často smrskává na volání po přísnějších trestech, nabízí Havelkova inscenace jiný jazyk: jazyk pochybností, dialogu a zodpovědnosti. A to rozhodně není málo. Veronika Boušová, Divadelní.net