BARBARA HERZ

Barbara Herz je režisérka dokumentárního divadla, která vystudovala literární komparatistiku a divadelní vědu na FF UK a paralelně s tím režii na JAMU. Od počátku své kariéry se věnuje autorskému divadlu, do kterého zapracovává i odborné texty. Ráda reflektuje podstatné fenomény dneška, jako jsou moderní společenské mýty a genderová a sociální témata (www.doktrin.cz). Ke své práci využívá metodu verbatim, díky které se jí do divadelních her daří přenášet nahrávky silných osobních příběhů. Pro Barbaru přívlastek „experimentální“ znamená vydat se na tenký led a hledat různé cesty, jak ztvárnit hluboká témata v konfrontaci s realitou. Aktuálně působí v Praze, její inscenace se uvádějí v A studio Rubín.

A STUDIO RUBÍN 

Dramaturgie pražského divadla A studia Rubín se orientuje především na vytváření autorských inscenací. Autory textů jsou většinou sami režiséři, nebo dramaturgové. A studio Rubín také každoročně iniciuje dílnu na podporu vzniku nových divadelních textů Autor v domě a snaží se propojovat mladé začínající tvůrce s již zavedenějšími kolegy. Mezi spolupracovníky Rubínu patří například Lucie Ferenzová, Ondřej Štefaňák, Jan Kačena, Jiří Ondra, Jana Hauskrechtová, Barbara Herz nebo Jan Frič. Stálým koprodukčním partnerem A studia Rubín je divadelní spolek Kolonie z. s. Divadlo pracuje v rámci dramaturgických cyklů, a proto je i nadcházející sezona tematicky zastřešena.

RECENZE

„Satirický kolážovitý tvar ale nenabízí jen humor. Je znát, že strukturu vyztužuje pečlivá rešerše a hlubší promýšlení tématu. Istanbulská úmluva také nezní do ztracena, nýbrž má jasné sdělení. Poté co Kranich pohřbí ženskou aktérku pod peřinu a hlínu a chce všechno tak nějak zamést pod koberec – vždyť není třeba úmluvu přijímat, všechno už v zákonech máme a v Česku není s násilím problém –, promluví Syrová: násilí na ženách je jako Schrödingerova kočka, neviditelné, opomíjené, uzavřené v krabici, do které se nikdo nedívá. V jejích závěrečných slovech znějí myšlenky Slavoje Žižka – někdy je nejnásilnějším činem nedělat nic.“ Eliška Raiterová, Divadelní noviny

„Barbara Herz zaujímá evidentní názorový postoj a v kondenzovaném tvaru se snaží vysvětlit, proč je celá debata kolem Istanbulské úmluvy nesmysl zrozený z patriarchátu a dezinformací. Zároveň inscenací neškolí: nevysvětluje divákům, co si mají myslet. Jen s ironickým úšklebkem naznačuje, že pokud si myslíme, že Istanbulská úmluva donutí děti měnit nebo zvyšovat počet genderů, zaplní školní osnovy „homosexualismem“ nebo zruší velikonoční pomlázku (prosím), tak si to myslíme špatně a nevíme, co úmluva řeší.“ Barbora Schneiderová, Deník N