SPITFIRE COMPANY

Spitfire Company je umělecká skupina zahrnující fyzické, experimentální a taneční divadlo. Mezi charakteristické znaky tvorby patří kladení důrazu na fyzické jednání na jevišti, experimentování s novými divadelními prostředky,  existenciální rovina postav, snaha o propojování různých žánrů a hledání nových vizuálních podnětů. Pravidelně se objevuje na divadelních a tanečních festivalech po celém světě.​ Na festivalu Dream Factory uvedl soubor řadu svých inscenací (např. Konec člověka ?!?,  Miss Amerika, Antiwords, Sniper‘s Lake, One step before the fall a další).

MIŘENKA ČECHOVÁ

Miřenka Čechová je spolu s Petrem Boháčem nejen součástí uměleckého vedení a režie Spitfire Company, je také úspěšnou performerkou. Po absolutoriu na Taneční konzervatoři v Praze v oboru klasický balet vystudovala paralelně DAMU (Alternativní divadlo) a HAMU (Nonverbální divadlo), kde v roce 2012 obhájila doktorát v oblasti režie fyzického a mimického divadla. Během studia získala prestižní Fulbrightovo stipendium pro výzkum a pedagogickou činnost na American University ve Washingtonu DC, kde vůbec jako první vyučovala fyzické divadlo. Ve své tvorbě organicky spojuje slovo a propracované pohybové vyjádření, pevnou strukturu a improvizaci, vycházející z přítomné inspirace, tanec a pantomimu. Je vítězkou Mezinárodní soutěže Zdeňka Fibicha v interpretaci melodramu a také držitelkou hlavní ceny na divadelním festivalu The Magic Courtain 2006 v bulharském Targovišti a mnoha dalších ocenění. V současnosti se věnuje především autorské tvorbě na poli divadelním v rámci Spitfire Company a Tantehorse. V roce 2020 vyšla její kniha Baletky, která získala cenu Divadelních novin. V ostravském Divadle Petra Bezruče režírovala společně s Petrem Boháčem inscenaci Skořápka.

RECENZE

„Čechová reflektuje i problémy vyvstávající na povrch až při hlubším zamyšlení. Odkrývá například pravý význam rozkazu „zalez, pořád tě vidím“. Je hlavním úkolem řadového tanečníka být neviditelné tělo, které nemyslí, necítí a pouze dotváří choreografovu ideu? Je v pořádku, že veškeré klasické tituly tematizují ženu jako krásný objekt bez vlastní vůle, který ochotně zahyne kvůli muži? A proč se malým dívkám tyto postavy bez vlastních ambicí a snů tak líbí? Toto jsou otázky, jež Čechová nakousla. Je na taneční komunitě, zda je znovu zamete pod koberec, nebo se k nim postaví čelem.“

                                                                                            Clara Zanga, ČT Art